Akciový pivovar Dalešice

První dochovaná zmínka o dalešickém pivovaru je z roku 1609 v Moravských zemských deskách, kdy jeho majitelem byl Jiří z Náchoda; nejstarší dochované části dnešního areálu — masivní kamenné zdivo, klenby a okenní ostění — pocházejí ze 17. století. V roce 1882 dalešické panství koupil rakousko-uherský baron Anton Dreher, majitel největšího pivovaru v monarchii ve Schwechatu u Vídně a dalších podniků v Pešti a Terstu. Dalešice byly jeho prvním českým akvizičním počinem: nechal zde vystavět novou varnu, chlazení, sladovnu a charakteristické dvě komíny, které dodnes tvoří dominantu obce.

Za první republiky přešel pivovar na družstevní hospodaření a po roce 1948 se stal součástí národního podniku Jihomoravské pivovary. Za sládka Františka Nikodéma dosahoval maximálního výstavu 25 až 30 tisíc hektolitrů ročně (světlé desítky, dvanáctky a tmavého porteru). Poslední várka byla uvařena 19. srpna 1977 kvůli nedostatku vody a zastaralé technologii; areál dále sloužil jako sklad piva.

V květnu 1980 využil pivovar jako kulisy režisér Jiří Menzel k natočení filmu Postřižiny podle stejnojmenné povídky Bohumila Hrabala; točilo se ve venkovních prostorách i uvnitř varny. V roce 1999 zchátralý areál v dražbě získala třebíčská firma Archatt Památky. Rekonstrukce začala v roce 2001 a 19. srpna 2002 — přesně čtvrt století po ukončení výroby — se v Dalešicích znovu uvařilo pivo. První oficiální šarže byla vypuštěna 6. října 2002 a roční výstav dnes dosahuje kolem 7 500 hektolitrů; hlavním produktem zůstává světlý ležák plzeňského typu, doplněný sezónními a tematickými speciály.