Pivovar Ježek

Nejstarší zmínka o vaření piva v Jihlavě pochází z 3. května 1348, kdy Karel IV. zakázal městskému magistrátu vaření piva ve vesnicích v okolí — čímž potvrdil várečné právo města. Ve středověku měla Jihlava desítky domů s právem várečným; v roce 1748 stanovila Marie Terezie jejich definitivní počet na 123. Do 19. století se počet malých pivovarů postupně zúžil na čtyři.

V roce 1859 se jihlavský sladovnický cech (Iglauer Mälzerschaft) rozhodl staré provozy uzavřít a postavit jeden moderní průmyslový pivovar; všech 123 nositelů várečného práva do něj svá práva vložilo. Stavba začala ještě téhož roku a nový pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Až do konce druhé světové války zůstal převážně v německých rukou; v roce 1945 přešel pod národní správu, v roce 1948 byl znárodněn a začleněn do Horáckých pivovarů. Zajímavost z té doby: pivovarské chladicí kompresory sloužily i ke chlazení ledové plochy jihlavského zimního stadionu.

V privatizaci v roce 1995 podnik získal Karl Schwarz z rakouského pivovaru Zwettl a investoval 270 milionů korun do rekonstrukce budov i technologie. Nadměrné zadlužení ovšem pivovar dohnalo do vážných potíží — v roce 1999 mu hrozil bankrot a záchranná kampaň lákala místní zákazníky, aby značku podpořili. Na konci roku 2008 pivovar koupila K Brewery Group (později Pivovary Lobkowicz), oživila recepty z 80. let a výstav znovu vyrostl. Značka Ježek zůstává lokálním symbolem Vysočiny.