Starobrno

Právo várečné udělil Brnu král Václav I. už roku 1243. Předchůdcem dnešního Starobrna byl pivovar při cisterciáckém klášteře na Starém Brně, který založila v roce 1323 královna Alžběta Rejčka a o dva roky později k němu přibyla varna. Klášterní pivovar utrpěl škody za husitských válek v 15. století, ale byl opakovaně obnoven; při rekonstrukci sladovny v roce 1884 byly ostatně nalezeny náhrobky ze 14. a 15. století.

Novodobý průmyslový pivovar postavili v roce 1872 v ulici Hlinky židovští podnikatelé Josef Mandel a jeho zeť Hermann Hayek jako reakci na vlnu nových průmyslových pivovarů. Podnik rychle rostl — na konci 19. století vyráběl přes 236 tisíc hektolitrů piva ročně a zásoboval mimo jiné Vídeň. V období první republiky se Starobrno vypracovalo na největší moravský pivovar a třetí největší v Československu, hned po Plzeňském Prazdroji a Smíchovském pivovaru. Za druhé světové války byl areál poškozen při bombardování Brna v listopadu 1944 a dále utrpěl při průchodu fronty.

Po znárodnění fungoval pivovar jako státní podnik, v roce 1992 přešel do akciové společnosti a v roce 1994 se spojil s rakouským koncernem BBAG; v roce 1998 získal titul Pivovar roku. Fúzí BBAG s koncernem Heineken v roce 2003 přešlo Starobrno pod nizozemskou skupinu Heineken, se kterou je spojen i pivovar Krušovice a pod kterou pivovar v roce 2009 překročil roční výstav jednoho milionu hektolitrů. Hlavními značkami jsou Starobrno Ležák, Medium, Drak a Staré Brno, tradičně se vaří i sezónní zelené pivo na Zelený čtvrtek.